Kdy stanuli Romové poprvé před branami středověkého Brna, nelze přesně určit. Nejstarší písemný doklad o jejich přítomnosti pochází teprve až z počátku 18. století. Nabízí ho matrika farního kostela u sv. Jakuba, kde byl roku 1703 pokřtěn novorozenec...

Při sčítání lidu roku 1930 byla v rodící se Kolonii u kostivárny sepsána už více jak stovka obyvatel, z nichž 26 mužů vykonávalo dělnickou a nádenickou práci, 9 jich provozovalo brusičství a čtyři opravu deštníků, čtyři se zabývali podomním obchodem...

Po skončení II. světové války bylo také Brno jako moravská metropole dějištěm historicky významných pohybů obyvatelstva. Válka zásadním způsobem ovlivnila skladbu romského osídlení Brna. Jen několik z Romů (Danielů, Růžičků, Holomků a dalších rodů...

Politicko-společenské změny na sklonku roku 1989 se v Brně, podobně jako i v Praze, udály také za aktivní účasti Romů. Přestože vedoucí osobnosti romského etnoemancipačního hnutí, tj. jmenovitě JUDr. Tomáš Holomek (1911 – 1988) ani Doc. Ing. Miroslav...

Počátky romského osídlení ve Svatobořicích sahají do první poloviny 19. století, kdy se v okolí této obce začali usazovat první členové významného rodu Holomků. Na místě zvaném Hraničky, neboť leželo na rozhraní mezi Svatobořicemi a Kyjovem, vznikla...

Léta trvající boj svatobořických občanů proti obyvatelům Hraniček vyvrcholil počátkem roku 1939. Tehdy obecní rada sepsala prohlášení o nutnosti řešit romskou otázku ve státě, které odeslala úřadu předsednictva vlády. Toto prohlášení, v němž rada...

Kdysi samostatné Svatobořice jsou od roku 1964 součástí obce Svatobořice – Mistřín, která vznikla sloučením těchto dvou obcí. Na tomto území, které leží v pahorkatině protékané řekou Kyjovkou, žije nyní 3555 obyvatel. Obec je známá svým vinařstvím...

Romové se v Hrubé Vrbce a jejím okolí usadili v průběhu první poloviny 19. století. V porovnání s jinými romskými osadami na Moravě se jednalo spíše o shluk malého počtu romských obydlí. Romové se zde živili převážně drobným kovářstvím. Opravdového...

Podobně jako v ostatních moravských obcích došlo i v Hrubé Vrbce v průběhu druhé světové války k perzekuci jejích romských obyvatel a k závěrečnému rozhodnutí o jejich deportaci do koncentračních táborů v Polsku. Vrbečtí Romové byli deportováni...

Hrstka romských hudebníků z Hrubé Vrbky, která přežila nacistickou genocidu, žila po válce v obci zcela asimilovaně a výrazně přispěla k šíření věhlasu specifického folklóru Horňácka. Jedním z nich byl i Jožko Kubík, jehož medailonek najdete v...