Cíle: seznámení s fenoménem sběru ústní lidové slovesnosti; nahlédnutí do problematiky překladu

Věková kategorie: vyšší třídy 2. stupně ZŠ, víceletá gymnázia

Pomůcky: vytištěný pracovní list a vytištěný text Josef Rafael; případně pro přípravu učitele doporučujeme přečíst si předem celý úvodní text knížky Helena Rudlová, Cikánský smích, 1964, s. 7-19 a ideálně také pohádku O hladu a bídě tamtéž s. 43-60. Důrazně nedoporučujeme pohádku číst se žáky nebo jim ji doporučovat ke čtení – jde o autorkou licenci Heleny Rudlové, nikoli o vhodně zpracovaný romský folklor.       

Čas: 1/2 vyučovací hodiny - NEBO v případě kombinace s metodikou „Útěk Josefa Rafaela z koncentračního tábora za 2.světové války“ celá 1 hodina; práci o osobní historii Josefa Rafaela je nutné udělat jako první v pořadí

Průřezová témata:  jazykověda a její význam pro poznání lidských kultur, historie Romů, romský folklor (a jeho historické záznamy); (holocaust Romů - v případě kombinace s metodikou „Útěk Josefa Rafaela z koncentračního tábora za 2.světové války“)

Úkoly: 
Studenti pracují ve dvojicích.

0) Přečtěte si příběh Josef Rafaela. Odpovězte se společně všichni na otázku, jak Josef Rafael přežil válku a kdy začal žít v Čechách.

Následně si společně přečtěte text Heleny Rudlové na pracovní listu.

1) v jakém jazyce vyprávěl dědeček Rafael dětem pohádku? Romsky

2) kdy přibližně byste datovali, že se vzpomínka odehrává? 50. léta dvacátého století

3) které sběratele jiných národních pohádek v naší literatuře znáte? Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Josef Štefan Kubín...

4) myslíte si, že je důležité, aby sběratel také rozuměl jazyku, kterým se vypráví?

5) Zkuste si vzpomenout na nějaký český vtip a přeložit ho do angličtiny :)