Jedním z největších úskalí, se kterými se romská literatura musí potýkat, je její distribuce, tedy úsilí dostat dílo od autora ke čtenáři. K co nejvíce čtenářům, neromským i romským. Přestože knihy romských spisovatelů vychází v renomovaných nakladatelstvích, nezůstává dost prostředků k jejich větší propagaci, nedostává se tak k širšímu okruhu běžných čtenářů.
V roce 2010 tak přišlo sdružení ROMEA s projektem využívajícím svůj multimediální prostor a jeho sledovatele k podpoře romské literatury. Ve speciální rubrice Šukar laviben le Romendar/Romové píší… bylo na stránkách romea.cz publikováno celkem 36 děl šestnácti romských autorů z České a Slovenské republiky, včetně jejich osobních medailonů (7). Po skončení projektu se jeho koordinátoři rozhodli v rozjeté spolupráci pokračovat a využít výhody internetu. V roce 2012 bylo založeno elektronické nakladatelství Kher. Od svého fungování do současnosti vydali několik knih v elektronické podobě, volně ke stažení (např. sborník pohádek Otcův duch, 2012, Irena Eliášová: Listopad, 2013), kde dostávají prostor také začínající autoři. Na pokračování byl publikován milostný román Judity Horváthové: On je ten pravý (2017). Nakladatelství usiluje ale také o vydávání tištěné formy knih romských spisovatelů. V roce 2018 vyšla romsko-česká knížka Ilony Ferkové: Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Liďo! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa.
Na základě výzvy ke psaní duchařských povídek, kterou Kher zveřejnilo, se přihlásili romští autoři s desítkami svých prací. Výběr těchto hororek – duchařských povídek publikovalo nakladatelství v tištěné podobě pod názvem O mulo! Povídky o duchách zemřelých v roce 2019. Stejně jako většina ostatních sborníků romských autorů je i tento dvojjazyčný čili psaný v romštině a češtině, i když ne u všech autorů – v závislosti na jejich preferencích a jazykových schopnostech (8).
_____
(7) 1 Renáta Berkyová (*1985, Rimavská Sobota – SR), Pavla Cicková (*1958, Zvolen – SR), Emil Cina (*1947- 2013, Praha – ČR), Eva Danišová (*1959, Ústí nad Orlicí – ČR), Irena Eliášová (*1953, Nová Dedina – SR), Ilona Ferková (*1956, Rokycany – ČR), Jana Hejkrlíková (*1959, Toužim – ČR), Gejza Horváth (*1948, Písečné – ČR), Jan Horváth Döme (*1959, Bílovec – ČR), Iveta Kováčová (*1963, Kadaň – ČR), Monika Kováčová (*1984, Modrý Kameň – SR), Karol Lazár (*1958, Čakajovce – SR), Erika Olahová (*1957, Zvolen – SR), Martin Oláh (*1984, Prešov – SR), Vlado Oláh (* 1947, Stropkov u Svidníku – SR; † 2012, Praha), Zlatica Rusová (*1951, Kameňany – SR).
(8) Někteří autoři píší a tvoří v romštině, pak teprve překládají do majoritního jazyka. Jiní upřednostňují i když je třeba romština v jejich rodinném prostředí pořád užívána, spíše češtinu jako primární literární jazyk.